Pohled na školné očima studenta VŠ

Poslední dobou se na nás odvšud valí záplava článků o školném. "Studenti vyhazují melouny z oken!" "Studenti protestují!"  Člověk má pocit, že veškeré studentsvo chápe tento jinde běžný krok jako naprostý útok vůči němu a za likvidaci slabíšch sociálních vrstev. Myslím, že si mohu dovolit oponovat....

Na začátku článku, bych rád zdůraznil, že jsem ho napsal z vlastní iniciativy a že není placenou reklamou Ministerstva školství nebo něčím podobným. Mám pouze chuť trochu se postavit názorem proti apatickému studentskému mainstreamu.

Školné. Platit či neplatit-toť otázka! Poslední dobou si říkám, že se z většiny studentů vysokých škol při dotknutí se tohoto ožehavého tématu stává hezké hejno kachňátek pochodujících za svoji matkou kachnou (myšlenkou my nic platit nechceme, my na to nemáme). Tím to pro ně končí, přijde mi že všichni říkají ne, aniž by se tímto problémem zabývali trochu do hloubky. Přátelé mějme trochu sebereflexe. Přijde mi, že v tomto případě by byla na místě.

Mám pocit, že spousta lidí stále ještě nepochopila, že již dávno nežijeme v socialismu. K mému údivu se k této skupině stále řadí i spousta nás "polistopadových." Ptáte se jak je možné, že si někdo narozený po revoluci může k této skupině řadit? Jednoduše... nejde o znalosti toho jak to chodilo kdysi za " totáče" , ale o minulým režimem pochroumanou mentalitu našeho obyvatelstva a to i včetně vysokoškoláků na které se to ať už ve větší, či menší míře přenáší působením jejich rodičů. Mnoho lidí si stále myslí, že studium je něco, co by měli automaticky dostat a všichni by jím ještě měli být velice vděční, že studují a zvedají tím úroveň našeho národa.

Ano, dle mého názoru má každý právo na bezplatné vzdělání, ale jen do určité hranice. Za tuto hranici bych považoval vzdělání středoškolské. Mladí lidé včetně mě se většinou rozhodli jít na vysokou školu, protože chtěli zvýšit svoji hodnotu na pracovním trhu. Jistě existuje zde jakási touha po vědomostech, ale ta už je dle mého názoru trochu druhotným důvodem. A teď se ptám, pokud budu chtít zvýšit svoji hodnotu na pracovním trhu jakýmkoliv jiným způsobem měli by mi to ostatní daňoví poplatníci taky zaplatit? Měli by mi platit řidičák, kurzy angličtiny nebo stáže v zahraničních firmách? Myslím že odpověď si všichni domyslíte sami.

Měli bychom vysokoškolské vzdělání přestat brát jako samozřejmost, ale jako investitci co naší budoucnosti. Nikdo nás přeci studovat nenutí že? Mám pocit že velká část studentů nebere svoje studium jako jasnou a cílenou přípravu pro budoucí povolání, ale pouze jako pětiletou dovolenou na cestě po různých fakultách:) Neříkejte mi, že se stejně často jako já nesetkáváte s názorem : "No tady mě to nebaví nebo mi to tu nejde, tak půjdu na nějakou lehčí školu- hlavně abych měl titul." Že tady něco smrdí? Že vám ty tituly taky přijdou na prd. Měly by.. takové tituly totiž vážně na prd jsou.. :)

Poslední dobou se nestačím divit, když potkávám své bývalé spolužáky ze základní školy, kteří po ní pokračovali na účiliště obor: prodavač. A oni mi povídají o tom jak se jim hrozně líbí na univerzitě... že to asi stejně neudělají, ale že to je lepší než jít do práce. Nezvládám nic jiného než se na ně s hrůzou v očích šklebit a snažit se je nanazývat parazity...

Myslím, že školné není forma dojení studentů, ale jakási pojistka na to, aby školu skutečně dokončili. Rok našeho studia na vysoké škole stejně stojí stát daleko víc, než mu budeme platit. A teď zdůrazňuji-platit zpětně. Tedy až po dokončení studia. Podle mě ten, kdo má nárok na vysoké škole studovat poté nebude mít problém tuto částku splatit. Protože prostě jeden semestr nestudoval tři roky a bude mít znalosti, které potom dokáže uplatnit v pracovním procesu.

Myslím, že bychom místo vyhazování melounů z oken a podobných blbostí měli držet pusu. Přizpůsobit se a být vděční našim profesorům, docentům a dalším vyučujícím za to , že stále nevyslechli volání peněz a drží kvalitu státních vysokých škol vysoko nad kvalitou těch soukromých.( Díky bohu za to) Ve vyspělém světě je toto spíše ojedinělým jevem. Kdyby totiž z našich fakult odešli za lepšími platy, myslím že bychom otázku kvalitního bezplatného vzdělání stejně vůbec nemuseli řešit.

Někteří lidé by mohli možná argumentovat, že je u nás více vysokoškoláků, než je pracovních míst a že tito lidé by mohli mít problém se splácením. Ale položme si otázku: Je u nás více KVALITNÍCH vysokoškoláků než je pracovních míst? Česká republika jich má totiž stejný počet jako padesátimilionová Velká Británie a přidje vám, že by náš národ byl pětkrát inteligentnější?

Chápu, že někteří lidé mě teď začnou označovat jako buržousta a člověka bez sociálního cítění... Ale tohle je podle mě všechno o vůli a o schopnostech a ne o finančních prostředcích.